[…] Ta bílá kaple ční na bílém kopci, strmá kozí hlava vyplazená nad vesnicí, která je i není městečkem, vytrčená nad Labem, které je i není veletokem, ční tam bílá na bílé a suchá na suché, byl to ten stav léta, které musí už brzo skončit, ale zatím nechce. Léto, léto.

Publikace mapuje, upomíná a rozšiřuje pohled na mezioborové setkání v kapli sv. Ducha v Liběchově ze srpna roku 2011.

[…] Šel jsem po nádraží, tam byla písčitá půda, rostla tam Tunica prolifera, hvozdíček, mdle růžové hvězdičky a okolo šupiny a šupiny, suché kolem růžového jako nehty svazu pedofilů. Pak jsme byli na kopci, šli zborcenou vinicí, strdivka tráva sed- mihradská tam kývala bílou hubou, Melica transsilvanica. Pak jsem mluvil s Trejbalem a říkal jsem si, aha, ten ale to všechno vidí, a šel znova dolů a chvíli pršelo. Akáty trousily lístečky do prachu, který nakrátko omokl. Víc si nepamatuju.

Bibliografické údaje: Autor: Jan Trejbal Nakladatel: Ausdruck Books Grafický design: Jakub Kovařík Rok vydání: 2012